Obchodní akademie, Ostrava - Poruba


Praha 2009 očima A4.A

Praha 2009 očima A4.A

Jednoho ospalého rána se třída A 4. A s paní profesorkou Zdeňkou Kaslovou a Helenkou Svrškovou vydala na výlet. A vzhledem snad už k stoleté tradici, jsme jako všichni čtvrťáci, zamířili do staré dobré Prahy. Co si budeme povídat. Jakožto dospělí lidé, hodni úcty a obdivu, připraveni na každodenní boj ve společnosti bychom tam měli trefit.

Nuže, nasedli jsme ve Svinově na Hutník a ,,fičeli" jsme z černé Ostravy do zářivé metropole.Po příjezdu jsme si koupili jakožto řádní občané jízdenky na MHD a uložili jsme si zavazadla na nádraží, kde jsme mohli využít naše několikaleté znalosti angličtiny. Ještě štěstí, že navzdory odlišnému jazyku máme všichni ruce a nohy stejné.

Jako první nás čekala prohlídka Klementina, které se nachází v centru historické části Prahy. "Ke Klementinu patří Astronomická věž, vysoká 68 m, z níž je nádherný výhled na historické centrum Prahy (a vedou na ni pekelně dlouhé schody s pekelným nápisem: Na vlastní nebezpečí), Zrcadlová kaple s bohatě řešeným interiérem a osazením zrcadel, které nemá v Čechách obdoby (a taky tam najdete dvoje varhany) a barokní knihovnou s překrásnou freskovou výzdobou a několika historicky cennými velikými glóby (kde pípá alarm už když pohnete rukou přes provaz)."

Hlavně bych pochválila naši průvodkyni, protože byla jediná, která nevypadala, že by nám nejraději fyzicky ublížila za to, že ji nevěnujeme patřičnou pozornost.

Dále nás čekala prohlídka Pražského židovského města, kde jsme navštívili Staronovou a Maiselovu synagogu a samozřejmě starý židovský hřbitov. Říká se, že když si budete u hrobu Rabiho Löwa něco přát, splní se to (ha, statní maturity nebudou a nebudou!).

Následoval návrat pro zavazadla a odjezd na koleje. Nebyl to žádný Hilton, ale stěžovat si taky nemůžeme. Ačkoli některé z nás v noci navštívili faraoni :)

Na večer nás čekalo skvostné Národní divadlo, kde jsme měli zhlédnout operu Rusalku. Tři hodiny sezení nás stálo hodně otlačenin a taky pár pohlavků od velice kulturně chtivého pána, který psychicky nezvládal, když si někdo odkašlal nebo sem tam prohodil pár slov. Nutno podotknout, že zpěv jste opravdu přeslechnout nemohli a navíc byly k dispozici titulky.

Po divadle jsme podle libosti zůstali ještě v centru nebo ti méně zdatní se vydali na kolej.

Druhý den jsme šli na Petřin a tam si užili trochu legrace v zrcadlovém sále. Schodů jsme měli dost z předešlého dne z Klementina, tak nás ani nemrzelo, že na rozhlednu šplhat nebudeme. Zato jsme si užili lanovky.

Vzhledem k tomu, že potom jsme měli domluvenou schůzku s průvodkyni, která nás provede po Praze, ale ještě zbýval čas na rozchod. Jedni se vrhali na třípatrový obchoďák s oblečením, druzí na třípatrový hambáč s kolou. )

Jak jsem už výše uvedla, po rozchodu jsme absolvovali velice poučnou prohlídku Prahy s paní průvodkyní, která na nás měla trochu rychlejší nohy a ještě rychlejší výklad. Nuže, podtrženo sečteno, ani kdybyste mi hrozili smrtí, stejně vám neřeknu, kdy přesně byl postaven památník Karla IV. a proč vlastně všichni ,,omacávají"sochu Jana Nepomuckého na Karlově mostě.

Po prohlídce jsme měli připravenou plavbu po Vltavě, ale někdo zapomněl objednat počasí, takže jsme tvrdli uvnitř a usrkávali předražené nápoje. Ke konci plavby se trochu vyjasnilo, tak aspoň na chvíli jsme mohli obdivovat výhled na okolí.

No a byl tady večer a před námi další možnosti, jak strávit večer v Praze. Někteří si šli užívat do centra, druzí se odebrali k poklidnému starkovskému večeru na koleji.

Třetí a zároveň poslední den jsme si opět jeli uschovat zavazadla na nádraží a potom šupem na Hrad. Náš původní plán jít po Zámeckých schodech se nezdařil, a proto jsme to vzali přes Nerudovku (ano, teď už všichni víme, že Neruda bydlel v domě u Dvou Slunců a ne Tří sumců ) a Valdštejnskou zahradu.

Na Hradě bylo, jak je nejspíš zvykem, lidí jako much a spousta z nich si samozřejmě dělala legraci z hradní stráže. Doufám, že za vtípky turistů dostávají aspoň příplatek. Každopádně Hrad samotný nemůže konkurovat monumentálnímu Chrámu sv. Víta, který je dominantou .

Nakonec nás čekal Obecní dům,který patří k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze a pak cesta domů. To vše od 2. 9. do 4. 9. 2009

Co na závěr?

Prague or west, Ostrava is best :)

Denisa Mazurová, A4.A