Obchodní akademie, Ostrava - Poruba


Německo 2009

Německo 2009

Očima Veroniky Blokešové

Dne 23. 6. 2009 kolem osmé hodiny večerní se skupina lidí z naší školy sešla před Tescem v Porubě. Chystali jsme se na poznávací zájezd do Německa. Od chvíle, kdy jsme se s mou kamarádkou Evou dověděly, že do Německa pojedeme spolu, jsme nemluvily o ničem jiném. Velice jsme se těšily. No a teď je to tady. Sedíme v polovině autobusu. Evu jsem nechala sedět u okna. První hodinu cesty jsme si povídaly, co jsme vzaly za oblečení a kolik nán doma připravili jídla. V okamžiku, kdy jsme oblečení a jídlo probraly, začaly jsme se bavit o všem možném.  Moc hezky se mi s Evou povídalo. Pak ale přišla noc a my jsme byly unavené. Chtěly jsme na chvíli usnout, jenže to nešlo. Na sedadlech jsme se nemohly pořádně uvelebit a do toho hučela klimatizace.

Jaká úleva to byla, když jsme druhý den dopoledne zastavili v Lübecku. Konečně jsme se mohly protáhnout. Dá se říct, že Lübeck mě moc nenadchl. Zato v Brémách, kam jsme zamířili hned po Lübecku, bylo nádherně. Brémy jsou totiž spojeny s pohádkou Brémští muzikanti a já mám pohádky moc ráda. Po prohlídce Brém jsme jeli na Formuli. Pro ty, kteří by to nevěděli, Formule jsou levné ubytovny. S Evou jsme byly na pokoji ještě s jednou třepačkou, ale už si nepamatuji, jak se jmenovala. Na večeři jsme šli do blízkého Big Burgeru. Večer jsme usnuly jak zabité a vůbec nás netěšilo, že ráno musíme brzo vstávat, protože vyrážíme směr Hamburg.
Ale stálo to za to. V přístavu jsme všichni nastoupili na loď, která s námi udělala okružní jízdu po celém přístavišti. Nejvíce mě zaujala jachta jakéhosi ruského miliardáře. Její cena byla tak vysoká, že jsme ji zapomněla. Ale určitě se pohybovala v takovém rozmezí, že my, obyčejní lidí, si to ani nedovedeme představit. Jinak celý Hamburg byl velice krásný. Obešli jsme snad polovinu města v tom největším horku. Pak jsme se vydali směr Berlín - ubytovna.

Další den jsme měli naplánovanou Postupim se zámkem Sanssouci. Sice nám trochu pršelo, ale i přesto jsem byla uchvácená zdejší zámeckou zahradou. Po prohlídce Postupimi jsme vyrazili zpět do Berlína. V ten den jsme navštívili památku, jejíž název i nepamatuji, snad to byl nějaký chrám, v jehož sklepě byly hrobky německých panovníků, Co si ale pamatuji, je to, že jsme vylezli až na vrchol kopule. Panečku! To byl výhled. Po tomto krátkém seznámení s Berlínem jsme jeli na ubytovnu.

Následující den byl na programu jen sám Berlín. Navštívili jsme Reichstag neboli Říšský sněm. Dá se říct, že je to něco jako u nás Pražský hrad. Na střeše má velikou skleněnou kopuli, ze které je krásný výhled. No a potom nastala naše oblíbená část výletu. Rozchod na Kurfürstendammu. Největší nákupní zóně. To bylo utracených peněz! Ale stálo to za to a byl před námi poslední společný večer. Ten jsme si užily společně ještě s Kiki, Peckou a Matesem. To zde ale raději rozepisovat nebudu J. Jen to, že se nám druhý den nechtělo vůbec vstávat. A to nás čekaly Drážďany. Ale prohlídku Zwingeru jsme zvládli. A co nás čekalo potom? Autobus. Únavná cesta. A konečně naše milované postýlky.

Veronika Blokešová, L2.B


Německo 2009

Očima Evy Urubové

Na konci 1. ročníku jsem jela se školou na poznávací zájezd do Německa. Celý rok jsme se já a moje kamarádka Verča řešily a plánovaly si, jak si to užijeme. Rok uběhl jako voda a najednou bylo před námi balení.
Odjezd byl od Tesca v osm hodin večer a cesta trvala celou noc. Během té doby jsme se stihly seznámit jak s ostatními zájezdníky, tak s programem, který nás bude čekat a panem průvodcem Rohanem.
První dvě města, která jsme navštívili, byla Lübeck a Brémy, kde jsme také jednu noc přespali. Další den následoval příjezd do Hamburku a prohlídka města. Na Hamburg mám jednu z nekrásnějších vzpomínek - projížďku na loďce.

Další dny přišel na řadu Berlín. Nejdříve jsme se však šli podívat do Postupimi, a pak následovala prohlídka Berlína. Tam jsme zůstali celkem 3 dny, z čehož vyplývá, že bylo na programu mnoho památek a také několikahodinový rozchod.

Závěrečný pátý den jsme strávili v Drážďanech. Každý si tam mohl ještě koupit nějaký ten suvenýr, pokud to jinde nestihl, a pak už jen hurá domů.

Eva Urubová, L2.B