Erasmus+

S počítačovou gramotností do světa – měsíční odborná stáž v Irsku

Na základě úspěšné žádosti naší školy o grant Erasmus+ pro oblast vzdělávací mobility jednotlivců v rámci odborného vzdělávání budou mít možnost studenti 3. ročníků absolvovat v květnu 2015 a v květnu 2016 měsíční odbornou praxi v irském Dublinu z prostředků EU.

Tento dvouletý projekt s celkovou rozpočtovanou částkou bezmála 60 tis. EUR umožní dvaceti studentům, kteří budou splňovat nastavená kritéria výběru, ověřit si profesně i odborně své vědomosti a dovednosti včetně jazykového procvičení v irských podnicích a firmách.

Každý absolvent této odborné zahraniční stáže získá doklad o jejím absolvování Europass Mobilita. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání – ECVET – bude každému z nich dokladovat konkrétně zvládnuté výsledky učení.

Záměrem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti žáků studijních oborů „informační technologie“ a „obchodní akademie“ na trhu práce rozšířením jejich odborných kompetencí skloubených s používáním anglického jazyka jako nutné podmínky pro perspektivní zaměstnání v ČR nebo v zahraničí.

Mgr. Marie Katapodisová


Work placement – first week

DENISA VRBKOVÁ A LUCKA KREJČÍ

Naše firma se jmenuje BeesWax(Origin), pracujeme zde obě společně. Zatím se učíme používat program Bullhorn, což je program, kam lidé z různých zemí, kde tato firma působí, posilají své životopisy. Naším úkolem je procházet zaslané životopisy (je jich denně kolem 5000) a podle zadaných kriterií vybírat vhodné adepty. Firma je zapíše do databáze a podle jejich požadavku se jim snaží najít práci.
Naši spolupracovníci jsou milí, jsou tady i další studenti (2 z Francie, ze Španělska, 3 z Německa).
Pracovní prostředí je tady velice příjemné, přátelská atmosféra. Je to takový menší „open space“, to znamená, že všichni jsme v jedné místnosti a každý má svůj stůl s počítačem. Máme tady i malou kuchyňku, takže si v obědové pauze můžeme ohřát jídlo.
Naše pracovní doba je od 9:00 do 16:00, obědovou pauzu máme 12:30-13:30. Práce nám přijde trochu stereotypní a zdlouhavá, ale zase na druhou stranu není to nic těžkého, takže ji v pohode zvládáme, jen nejsme tolik zvyklé celý den sedět a koukat do počítače. Právě Vám píšeme z práce, jelikož jsme zde o trošku dříve. Mají tady jinou klávesnici, takže napsat tento email bylo maličko obtížné. Jinak se tady máme dobře, kluci na nás dávají pozor. Po práci se scházíme všichni v centru a sdělujeme si své dojmy. Držíme prakticky pořád pospolu, i když spolu nepracujeme.

RENÉ VICHER

René Vicher – Práce – Whitefriar-Aungier Area Community Council
www.wheel.ie (Support and Representation for Community and Voluntary Organisations)
Pracuji v Dublinské pobočce komunitního centra, které každý týden organizuje aktivity pro všechny věkové kategorie. Všechny tyto aktivity jsou zdarma, uživatelé ale mohou i přispět menším finančním obnosem. V areálu jsou 2 menší sály určené pro sport. Centrum provozuje např. kurzy vaření, šití, pletení, aikido (bojové umění), jógu, Tai Chi, ale i třeba plachtění na lodi, lukostřelbu apod.
Od 10:00 do 13:00 zde probíhá odběr potravin pro potřebné. Jediné, co tito lidé musí udělat, je zaslat sms vedoucímu centra, který pak následně každý den rozesílá sms nazpátek s informací, který den si dané potraviny mohou vyzvednout. Jsou zde jogurty, pečivo, ovoce, zelenina. Většinou si tito lidé vezmou jednu tašku a nabalí si tam, co chtějí.
Jsou tu další 2 pracovníci, kteří se o celý chod starají, včetně úklidu, zalévání květin apod. Asi dalších 5 pracovníků je v druhém patře a starají se o administrativní záležitosti centra.
Při odběru potravin se musí na recepci podepsat, že si jídlo odebrali. To už je moje práce, protože většinou na recepci sedím já. Tedy pokud mi vedoucí nezadá něco jiného. Jeden den jsem přepisoval přihlášky na Aikido, nebo skartoval nepotřebné dokumenty.
Od 13:00 mám hodinovou pauzu, při které si můžu zajít na oběd. Od 14:00 už mi ale začíná můj druhý úkol. Začíná totiž aktivita tzv. „homework club“, kde děti mají čas si zábavnou formou udělat své domácí úkoly ze školy. Já jsem tedy jeden ze tří lektorů „družinářů“, který dětem – ve věku 5, 6, 7, 8 let pomáhá s úkoly a samozřejmě se zábavou. Děti jsou rozděleni do dvou skupin – ta mladší je zde od 14:00 do 15:00, ta starší pak od 15:00 do 16:00. Děti zde dostávají svačinku – tousty – vše je zdarma a rodiče neplatí nic. V 16:00 mám tedy konec a mám volno.

ADAM ŽITNÍK

Pracuji ve firmě Unipupil. Je to firma, která zajišťuje a zprostředkovává studentům informace o studijních možnostech a školách po celém světě. Cesta do práce mi zabere 30 minut. Pracuji od 8 do půl páté. Mojí pracovní náplní je úprava a konzultace webových stránek a tvorba grafiky. Ve firmě pracují i další studenti z jiných zemí.

JAKUB SOJKA

Pracuji ve firmě Tech-matic, Recycling Services LTD.
Mojí hlavní náplní práce pro první dva týdny je společně s Tomem udělat webové stránky pro dva produkty z jiných firem. Jinak během dne děláme další práci, kterou nám zadají, třeba včera jsme skládali počítače a v pondělí jsme zase rozebírali kusy, které byly nefunkční.

Moji spolupracující jsou lidé z Německa, Brazílie a jedna pracovnice z Irska.
Je to malá firma, kde je několik kanceláři a velký sklad.
Práce mě baví a jsem rád, že si ji mohu vyzkoušet, aspoň se přiučím novým věcem.

MAREK DOSTÁL

Zdravím Česko!
Právě za sebou máme druhý týden dublinského výjezdu za dobrodružstvími a nenahraditelnými zkušenostmi! Ačkoli nám tyto 2 týdny uběhly strašně rychle, stále nás čekají ještě 2, doufejme, že nezapomenutelné týdny, a za to jsme moc rádi. Jakožto takzvaná „elita“ školy moc děkujeme za tuto možnost zde být! Určitě nemluvím jen za sebe, ale za všechny, kdo se na tento zájezd dostali 🙂
Druhý týden jsme každý nastoupili do přidělené práce na vlastní pěst. Každý povědomě věděl, že to zvládne, ale i přesto jsme byli ve velkém stresu, jelikož nám paní učitelka odjela už v pátek prvního týdne…
Moje práce je mimo centrum Dublinu a musím zde dojíždět jak autobusem, tak vlakem. Nevadí mi to, jelikož je to pro mě nová zkušenost a sám sebe překonávám v brzkém vstávání do práce. Firma, ve které pracuji, se jmenuje Food & Drink Business. Podstata její činnosti spočívá v sumarizaci všech informací o výživě: pracovníci sepisují veškeré informace o nově vznikajících výživových firmách, o jejich zakladatelích, události a zajímavosti ohledně výživy a přípravy, či skladování potravin apod., a následně je publikují ve svých magazínech, které kolují po celé Evropě. Firma také pořádá různé akce a projekty, kde spolupracujeme se zakladateli společností na výživu, kteří zde mají možnost prezentovat svoji novou firmu nebo nový produkt. Já mám veliké štěstí, že jeden tento projekt stihnu a budu jeho součástí. Mojí náplní práce je sepisování veškerých důležitých osob, které se na události objeví a zjišťování potřebných informací. Nevyhnu se tedy práci jak v Excelu, tak v samotném Wordu. Zatím jsem plný elánu a sbírám zkušenosti. Mí spolupracovníci jsou taktéž středoškolští studenti z Německa a Španělska. Kolektiv je prima a je tu legrace, práce je klidná a pohodová. Největší radost mám z toho, že většinou všemu rozumím a dokážu i zdvořile odpovídat a konverzovat.

DOMINIKA PLHÁKOVÁ

Pracuji pro Comfort Keepers, což je společnost, která hledá ošetřovatele pro staré a nemohoucí. Většinu času kontroluji složky, jestli tam jsou založeny všechny dokumenty a jestli jsou správně, také přidávám informace o lidech do databáze nebo aktualizuji inzeráty na internetu. Někdy taky sedím u interview nebo volám, jestli lidé opravdu dorazí na interview (když je v jiné kanceláři) a ověřuji, jestli jim přišel email s dokumenty, které musí vyplnit a donést. Spolupracuji s lidmi z různých zemí.
Pracovní dobu mám od devíti do pěti a mezi jednou a druhou hodinou mám pauzu na oběd. Pracovní prostředí je fajn, mají dvě oddělení, jedno dělá personalistiku a o tom druhém zatím moc nevím, nastupuji tam zítra. Mám k dispozici kuchyňku, kam si můžu zajít kdykoliv během pracovní doby. Lidé jsou strašně hodní a snaží se pomáhat, co to jde a do ničeho mě nenutí, naštěstí. Zatím jsem je neměla možnost pořádně poznat, ale doufám, že se to zlepší.

CLAUDIE DOMINGOSOVÁ

Pracuji v malé firmě, Home Call Optical Care, která se zabývá vyráběním optických potřeb.
Všichni jsou moc hodní, ačkoliv první den ani nevěděli, že mám dorazit. Dali mi nějaké vedlejší práce, protože tam měli dvě studentky, které mají praxi jako já. Tento týden jsem měla i trochu volna. Práce, kterou momentálně dělám, moc našemu oboru neodpovídá, pomáhám kompletovat objednávky atd. ale paní Teresa říkala, že od pondělí budu na počítači a začnu normálně pracovat, protože jedna ze studentek odchází. Pracujeme v kanceláři a máme k dispozici i laboratoř. Abych řekla pravdu, moc mě to nebaví ale jsem ráda že to není taková práce, kterou bych nezvládala.

ADAM VEČEREK

Nástup do firmy Elmore jsem měl v pondělí od 09:00. Už v sobotu jsem se jel podívat, kde ta firma je, ať hned první den nepřijdu pozdě. V sobotu jsem ji asi 2 hodiny hledal, ale nenašel. Tak jsem si v neděli sednul k PC, zapnul Google Street View a podíval se, kde přesně leží. V pondělí jsem pro jistotu vyrazil už v 7:00, přijel jsem k místu a našel jsem to asi za 5 minut, takže jsem tam asi 50 minut čekal a chodil se dívat po obchodech, protože mi připadalo hloupé, tam být o hodinu dříve. Na recepci byla mladá paní, ale mluvila Irsky, takže jsem se rukama, nohama domluvil, proč tam vůbec jsem. Přišel šéf, celé mi to tam ukázal, bylo to obrovské, řekl mi ve zkratce co budu dělat. Posadil mě do vlastní kanceláře, kde jsem měl 3 monitory, takže mi asi 30 minut trvalo než jsem si zvykl s tím pracovat. Kolem dvanácté se mě šéf zeptal, jak dlouhou chci mít pracovní dobu, tak jsem řekl, že 8 hodin by bylo ideální. Divil se, že chci pracovat tak dlouho a řekl, že si mám vybrat, jestli chci pracovat od 09:00 do 15:00 s hodinovou přestávkou nebo od 09:00 do 14:00 bez přestávky, vybral jsem si do 14:00. Pořád se směje a je úplně v pohodě. Dělám v programu pro podnikatele (SAP one) prodejní kotace a prodejní objednávky. Chtěl bych ještě napsat takovou perličku, první den jsem chtěl udělat dojem a pracovat trošku přesčas, tak jsem tam zůstal až do 16:30 a když jsem šel říct šéfovi, že už jdu domů a příjdu zítra, tak se smál a řekl mi, ať zase nezapomenu jít zítra domů. 😀

Ps. Pořád tady máme hezky, je až k neuvěření, že ještě ani jeden den pořádně nepršelo, o víkendu mám v plánu vytáhnout skupinu do té knihovny na Trinity, do zoo a do botanické zahrady.
Hezký den
Adam Večerek
Crumlin, Dublin 12

TOMÁŠ HEIN

Máme se super a práce nás baví. S Kubou pracujeme ve firmě, která se jmenuje TechMatic a zabývá se recyklací, opravou a upgradem počítačů…
My jsme dostali za úkol celkem velký projekt – máme udělat 2 webové stránky pro 2 firmy. Jedna firma se zabývá prodejem trezorů a ta druhá prodejem recyklačnich lisů papíru. Až budou stránky hotové, odprezentujeme je šéfům dané firmy, samozřejmě v angličtině. Takže se opravdu nenudíme.
Spolu s námi tady jsou studenti z různých zemí – Španělska, Německa a Brazílie.

Květen 2016

Sešel se rok s rokem a náš projekt DUBLIN se přehoupl do své druhé poloviny.

Znovu jsme pečlivě vybírali mezi všemi studenty 3. ročníku a nakonec nejvyšší kredit si vybojovali následující šťastlivci:

René Vicher, Dominika Plháková, Lucie Krejčí, Denisa Vrbková, Jakub Sojka, Claudie Domingosová, Marek Dostál, Adam Večerek, Adam Žitník a Tomáš Hein.

Příprava na měsíční pobyt v Dublinu probíhala podobně jako vloni, jen s tím rozdílem, že už jsme lépe věděli, co máme očekávat a co je důležité.

No a konečně nastal dlouho očekávaný den, 6. 5. 2016, a my vyrážíme na zkušenou do světa.

Pokud se chcete podívat na naše fotky, mrkněte na fotogalerii a na FB.

DUBLIN CHIPS – Střípky z Dublinu

Přecházení přes ulici

Tato zdánlivě nenáročná dovednost je díky tomu, že se zde jezdí vlevo, pro nás spojena s mnoha nebezpečími a každou chvilku nás málem někdo přejede. Stejný problém ale řeší i většina cizinců a proto na frekventovaných křižovatkách mají na zemi velké nápisy LOOK LEFT a LOOK RIGHT. Někde mají semafory, které odpočítávají sekundy, které zbývají, než naskočí zelená, to se nám hodně líbí.

Irští řidiči

Řidiči jsou v Irsku ohleduplní, trpěliví a pozorní. Na velkých dopravních tepnách mají jeden dopravní pruh vyhrazen pro autobusy a taxi. Všichni to respektují a hromadné dopravě to dost pomáhá.

Vozy ŠKODA

České vozy Škoda tady nejsou ničím výjimečným a chválí si je hlavně řidiči taxi. Často je upřednostňují před jinými značkami, protože prý jsou pohodlné, spolehlivé a mají nízkou spotřebu.

Irové

Iry většinou dokážete odlišit od ostatních Evropanů jak zjevem, tak i přístupem k životu. Jsou plní energie, hodně se usmívají a snaží se najít zábavu všude kolem sebe. Tak třeba stačí nalít šampon do fontány s vodotryskem a hned se baví celá ulice, všude jsou miliony bublinek. Irové nemají rádi, když jim někdo něco nařizuje, nebo když je něco povinné, chtějí si to prostě udělat po svém. A to je možná důvod, proč jsou tak kreativní a inovativní.

Street fashion

Na ulicích ve městě se moc nesetkáte s pronikavou elegancí v evropském stylu, naopak. Sem tam potkáte dámu v kostýmku, ale je schopná si k němu klidně obout tenisky. Určitě to souvisí s irským počasím, které je prostě nepředvídatelné a během dne se zde klidně vystřídají všechna roční období. Takže abyste to přežili, prostě to neřešíte a začnete upřednostňovat funkčnost a pohodlnost.

Kouření na ulicích

Kouřit někoho na ulici vidíte celkem vzácně. Prý o tom byla velká celonárodní diskuze a výsledkem byl zákon, který ze dne na den zakázal kouření v restauracích, institucích i na veřejnosti. A navíc cigarety tady jsou o dost dražší než u nás.

Ceny

Ceny potravin jsou tady obecně o dost vyšší než u nás, jeden větší rohlík vás vyjde na 1,2 eura a za jedno jablko často na trhu chtějí také jedno euro.

Denní režim

Obecně si Irové přispí déle než my, ve školách a institucích se začíná v 9 hodin, končí ale až v 5 odpoledne a potom si jdou většinou někam poklábosit u kávy nebo pivka.

Irština

Irština je v Irsku jedním ze dvou oficiálních jazyků (vedle angličtiny), ale ve skutečnosti s ní nemluví téměř nikdo. Nicméně žáci se ji povinně učí jak na základní tak i na střední škole a skládají z ní závěrečné zkoušky. Dokonce platí, že když neuspějete u zkoušky z irštiny u maturity, nepustí vás k dalším částem zkoušky. A pokud chcete pracovat ve státních službách (učitelé, policisté, úředníci) musíte prokázat plynulou komunikaci v irštině. Trochu divné, že?

PhDr. Ladislava Pechová, Group leader


Květen 2015

Projekt ERASMUS+ odstartoval novou etapu a přinesl do života naší školy mnoho změn. Jeho podstatou je to, že skupinu studentů 3. ročníku škola vyšle na měsíční praxi do hlavního města Irska, Dublinu.

V první fázi vedení školy stanovilo kritéria, podle kterých vybralo 10 studentů a 3 náhradníky.

Uvedená kritéria jsou: znalosti angličtiny (zkoušky SCATE výhodou), znalosti a dovednosti ICT a osobnostní charakteristiky (ochota spolupracovat v týmu, angažovat se pro kolektiv, odolnost vůči stresu, komunikativnost, zdravotní stav apod.).

Na základě těchto kritérií získali nejvyšší kredit následující studenti: Kryštof Čeporan, Petr Freisler, Barbora Holušová, Petr Poloch, Monika Neuwirthová, Dominika Bohdalovská, Veronika Fritschová, Petr Klabačka, Patrik Bialek a Dalibor Slavík.

Od ledna začala intenzivní příprava. V jazykové oblasti jsme se zaměřili na procvičování frekventovaných konverzačních situací. V oblasti reálií jsme si rozdělili úkoly a zpracovali základní informace o životě v Irsku – geografie, ekonomika, politická situace, kultura, sport, osobnosti apod. Na druhé straně jsme se připravili i na situace, kdy se poznáme s novými přáteli a bude užitečné mít po ruce informace o ČR, Ostravě, o naší škole apod. Každý z účastníků si navíc připravil malou prezentaci o své osobě – fotky ze života jeho rodiny, bydlení, škola, sport, zájmy apod.

Týden před odjezdem jsme dostali detailnější informace o umístění v rodinách a ve firmách. Čtyři studenti budou bydlet po dvojicích, ostatní jsou umístěni v hostitelských rodinách jednotlivě. Praxi budou vykonávat v různých firmách, také většinou individuálně (např. BMW delaer, CAMARA, aj.) Dostali jsme také instrukce, podle kterých je třeba se připravit na vstupní pohovor se členem vedení firmy. Jeden ze studentů byl požádán, aby si přibalil i teplé pracovní oblečení a pevné boty, protože bude pracovat ve skladu při balení zboží.

Tyto požadavky nám lehce zamotaly hlavu, protože maximální limit povolené hmotnosti zavazadla u společnosti RYANAIR, se kterou jsme letěli, je 20 kg. I když se to nezdá, na měsíční pobyt je to hodně málo. A tak čtvrtek před odletem ve většině domácností vypadal zajímavě, střídavě se balilo a vybalovalo a převažovalo a tak pořád dokola.

Konečně! Den D je tady! HERE WE GO!!!

Pokud Vás zajímají podrobnosti naší cesty, mrkněte na FB a fotogalerii.

PhDr. Ladislava Pechová