Erasmus+

Střípky z pobytu v Irsku

Petr – Chování lidí v Irsku

Kontrast chování lidí v Irsku a chování lidí v Česku je opravdu velký. Lidé jsou tady striktní a to, co by měli dodržovat, dodržují na 99%.
Po příletu jsem zjistil, že i v 8 hodin večer byla většina města na nohou. Všude jsem viděl lidi běhat, hrát fotbal a dělat různé další sportovní aktivity.
Lidé se zde chovají velmi mile. Pokud se jich na něco zeptáte, velice zdvořile vám odpoví a nakonec ještě dohodí velice příjemný úsměv.
Když procházíte sousedstvím, vidíte, jak se všichni sousedi setkávají, objímají se a povídají si na ulici. Nikdo nikam nespěchá a vše má svůj řád.
Docela bych si přál, aby něco takového bylo i v Ostravě, protože toto dokáže člověka velice pozitivně nabít.

Filip – Irská kuchyně

Obyčejný den v Dublinu začíná pestrou snídani, která obsahuje všemožné druhy cereálii s mlékem a u snídaně nemůže chybět toast s máslem nebo džemem. Irská kuchyně je hodně založena na tradičních surovinách, proto mezi tradiční jídla patří Shepard’s Pie. Pečený masový koláč, který je pokryt bramborovo-sýrovou vrstvou. Následně je zde Colcannon. Je to bramborová kaše s kapustou nebo se zelím, vše je připravováno na tradičním irském másle. Mezi další jídla patří Irish stew (irský guláš), Coddle (hustá polévka) nebo Boxty (tradiční irské placky). Irská kuchyně nepatří k těm nejlepším, ale každý si v ní najde své oblíbené jídlo.

Barča – Pitná voda

Hned na letišti jsme zaregistrovali, že tu jsou docela dost velké rozdíly oproti nám.

Obyčejná čistá voda tady stojí €3.

V různých obchodech se ceny liší: Spar €0.90, Lidl €1.10, Tesco €0.40. Supermarket u našeho domu, něco jak  Hruška – dokonce €1.30. Přitom, můžete si to srovnat s Coca-colou – ta stojí €1.75.

Zajímavá je situace s placením vody v domácnostech: V Irsku byla voda vždy zadarmo. Až teprve asi před dvěma lety se vláda rozhodla vodu zpoplatnit. Nicméně proti tomuto rozhodnutí se zvedla silná vlna protestů, dokonce se konalo několik manifestací a vláda nakonec své rozhodnutí přehodnotila. Takže vloni se za vodu v domácnostech platilo a nyní je opět zadarmo.

Tomáš – Oblíbené nápoje

Preference nápojů se tady v Dublinu příliš neliší od situace u nás doma v České republice. Rozdíly byste našli možná v ceně, a  někdy i v chuti. Připadá mi, že pitná voda je lepší u nás doma. Ale na druhé straně překvapivě více mi tady chutnaly sladké nápoje. Co se týká piva, například typický Guinness, ten je hustší, sladší a má krémovou pěnu.  Jediná nevýhoda je, že stojí daleko více než pivo u nás doma. Za jedno pivo tady bych si jich v Ostravě mohl koupit pět.

Andrea – Jak Irové tráví svůj volný čas? 

Za měsíc, který jsem zde strávila, jsem zjistila, že Irové určitě nesedí doma na zadku jako spousta Čechů. Nejlepším příkladem je náš spolubydlící Mathew, kterého doma prostě nezastihnete. Chodí totiž hrát hurling nebo fotbal. Naše hostitelská babička ráda vyráží na procházky k moři se svými kamarádkami a sousedkami. Když jsme navštívili pláž, viděli jsme mnoho skupinek, které třeba tančily s kazeťákem v ruce nebo uprostřed kruhu. Doma si chcete jít zaběhat a hledí na Vás spousta lidí jako na blázny, ale tady ne. Tady běhá každý druhý. Abych je jen nevychvalovala, jak jsou sportovně nadaní, nejvíce lidí se zdržuje v centru Dublinu. V McDonaldu si často nemáte kam sednout. Když náhodou ale chcete vyrazit za zábavou na slavnou ulici Temple Bar (něco jako naše Stodolní) máte problém najít místo. V barech hraje živá hudba, a jak jde vidět, Irové jsou jejími velkými příznivci.

Viktor – Zakládání rodiny

Zakládání rodiny v Irsku není jednoduchá věc.  Když se budeme bavit o bydlení, tak oproti Česku si trošku více připlatíte. Tradiční irský domek 3+1 Vás vyjde na 250,000€, což není zrovna malá částka v porovnání s našimi cenami nemovitostí.  Další důležitá věc  je mateřská dovolená. Ta trvá pouze po dobu 6 měsíců, kdy úřad vyplácí týdně okolo 260€ a k tomu vám většinou zaměstnavatel doplácí do výše platu. Běžná praxe je, že dítě si mladí lidé pořizují po zralé úvaze. V případě, že příjem ženy je vyšší než plat muže, doma s dítětem často zůstává tatínek.

Jakub – Doprava v Dublinu

Jak asi každý ví, jezdí se tady po levé straně. Ačkoli si člověk řekne, že je to jenom všechno naopak,  je to složitější, než to vypadá. S klidem ale mohu řict, že řidiči jsou tady dost ohleduplní a každý jezdí s určitým respektem. Hlavně řidiči autobusu. Sice je tady skoro každá zastávka na znamení a bez mávnutí lidem nezastaví, ale jsou milí a příjemní a cestující se jízdy nemusí obávat. Oproti nám je také zajímavé, že po dokončení autoškoly musí každý čerstvý řidič 1 rok jezdit s označením „N“ na zadním a předním skle. O to víc jsou k nim ostatní více ohleduplní.

Honza – situace na silnicích v Dublinu.

Vozový park je v Dublinu zcela odlišný od toho našeho.

Zatímco na českých silnicích bereme jako samozřejmost, že se zde prohání auta z dob daleko před miléniem, v Irském hlavním městě je pohled na zrezivělé auto naprosto výjimečný.

Auta jsou zde novější, a když už mají nějaké ty roky za sebou, tak jsou o to víc udržované.

Mezi zdejší nejoblíbenější značky rodinných aut patří Ford a Hyundai. To ale neplatí pro taxi.

Naprostou jedničkou ve značkách taxi aut, co se počtu týče, je jednoznačně značka Škoda. Taxikáři na ní nedají dopustit, je prý spolehlivá, úsporná a má relativně nízkou pořizovací cenu. Na druhém místě následuje Toyota.

Laura – Architektura

V irské architektuře se misí starodávný styl bydlení  s moderní architekturou. V centru měst nalezneme futuristické a moderní stavby, které jsou v noci osvětlené. Viděli jsme i nedokončené novostavby, které se tvářili jako z dob minulých. Všude v Irsku je spousta kamenných kostelů a hradů. A většina irských hospod je zdobena dřevem a tradičními materiály.

Marie – Hudba

Symbolem Irska je harfa, přesně řečeno irská harfa, hudební nástroj, který má na ostrově tradici již od keltského období. Tento dvanácti strunný nástroj na modrém štítu je oficiálním státním znakem Irska od poloviny 20. století, ale na mincích se objevuje až ve 13. století. V současné době najdeme tento znak na vládních dokumentech, cestovních pasech, pečeti presidenta, ale stal se také znakem nejznámějšího irského pivovaru Guinness.

Irové rádi zpívají, chodí do sborů a recitují básně. Je dokonce běžné, že všichni členové rodiny jsou členy pěveckých sborů, každý jiného zaměření nebo jiné věkové kategorie.
Mário – Alkohol a cigarety v Irsku

Jak je to v Irsku s prodejem alkoholu či kouření cigaret na ulici? Alkoholické nápoje naleznete v běžném obchodě jen zřídka. Jsou zde specializované obchody, kde si nějaký ten alkoholický nápoj můžete koupit. Alkohol vám zde prodají pouze pokud jste starší 18 let. Je to zde opravdu přísné. Stejné je to s prodejem alkoholu v klubech a barech. Co se týče kouření na veřejnosti, v Dublinu platí zákaz od roku 2002. Mnoho místních je s tímto spokojeno. Kouření je zakázáno i ve většině barů. Obecně, v Dublinu platí tedy o hodně přísnější pravidla než u nás v Česku.

Ondřej – Školní uniformy

Ohledně školních uniforem v Irsku je to velice krátká a jednoduchá záležitost.

Uniformy se nosí na základní škole, střední škole a na některých vysokých školách. Každá škola si může zvolit svojí barvu. Většinou se barvy dělí podle toho, jestli jde o chlapeckou, nebo dívčí školu.

Každá uniforma má na sobě taky znak školy. Tyto uniformy si rodiny musí samy koupit.

Martin – Móda

Móda v Irsku se podle mě moc neliší od té české. Ale osobně jsem se pohyboval spíš v centru Dublinu, takže nemohu potvrdit, že to tak opravdu je. V Dublinu je hodně cizinců a turistů ze všech koutů světa, což znamená, že jsou všichni oblečení velmi odlišně, protože každá kultura, každý člověk vnímá módu trošku jinak.

Jedna věc mě opravdu překvapila.  Když je tu např. 10 stupňů a já byl navlečený v zimní bundě, tak se najde hodně lidí, kteří chodí v kraťasech a tričkách. Připadá mi, že v této zemi je počasí daleko tvrdší než ve středu Evropy, a že lidé tady si velmi váží sluníčka a tepla, takže v situaci, kterou my vnímáme jako zimu, oni už vytahují letní oblečení.

Matěj – Irština

Přestože irština bývala hlavním jazykem Irů, dnes se již skoro vůbec používá. V Irsku se mluví především anglicky a na člověka, který dokáže mluvit plynule irsky, narazíte zřídka.

Přestože se irským jazykem už skoro vůbec nemluví, tak se s ním v písemné podobě setkáváte skoro všude. V autobusech, když se hlásí zastávky, na jídelních lístcích v restauracích nebo na městských značkách. Na základních a středních školách to je povinný předmět, který patří k těm nejméně oblíbeným.

Mirka – Imigrační proces

Imigrační proces v Irsku se zahajuje vyplněním dotazníku v právnické kanceláři. V něm se ptají na jméno a věk, na jejich životní příběh, jak se dostali do Irska a na důvody, proč zde chtějí zůstat. Výhodu mají ti, kteří mají irského potomka a jsou s ním v kontaktu. Když jsou připraveny podklady, věc se předává soudu. Pokud soud žádosti nevyhoví a pobyt je cizincům odepřen, žadatelé mají šanci se odvolat a pokusit se toto rozhodnutí zvrátit.

Květen 2017

A je tady květen a začíná nová etapa našeho projektu S počítačovou gramotností do světa!

Podmínky jsou podobné jako ve dvou předešlých letech, ale k jedné příjemné změně došlo – vybraných studentů není  10, ale dokonce 15!

Na základě přísného výběrového řízení se do vybrané skupiny probojovali následující studenti 3. ročníku:
3. A

  • Martin Nguyen
  • Ondřej Haupt
  • Petr Kazimirski

3. B

  • Andrea Kalusová
  • Mário Tomica
  • Laura Goncalvesová
  • Barbora Šimáková
  • Marie Tešlová

3. C

  • Mirka Budirská
  • Jakub Šutta
  • Filip Theodor
  • Jan Otisk
  • Viktor Kim
  • Tomáš Vlasák
  • Matěj Syslo

Od ledna jsme se připravovali na to, co můžeme potřebovat – zajímaly nás informace o Irsku, jeho ekonomice, politické situaci, vazbách na ČR a VB, jejich tradicích a zvycích. Vytipovali jsme si místa, která bychom chtěli vidět, a procvičovali jsme každodenní konverzační situace.

No a potom přišel den D – 3. 5. 2017 jsme se sešli na nádraží v Ostravě-Svinově a vyrazili směr Praha. Cesta Regio-jetem byla pohodová a příjemná. Letiště Václava Havla voní exotikou a dálkami, navíc   terminál 1 je pro lety do zemí mimo Schengenský prostor, takže jsme  v odletové hale čekali společně s cizinci, cestujícími do USA, Kanady a Afriky.

Někteří byli trochu nervózní, protože letěli poprvé, ale let byl hladký a viděli jsme kus Evropy  pěkně  z výšky. Na letišti v Dublinu na nás čekali zástupci agentury a rozvezli nás do hostitelských rodin. No a jak to prožívali jednotliví  účastníci projektu? Přečtěte si jejich postřehy.

PhDr. Pechová
team leader

« 1 z 2 »

Práce

Dobrý den,
omlouváme se za zpoždění, snažíme se být co nejvíce venku a nestíháme plnit povinnosti, snad nám to prominete.
Pracujeme ve společnosti Comfort Keepers, která zaměstnává lidi, kteří se starají o starší a nemohoucí v jejich domovech. CK je firma, která má mnoho poboček po celém Irsku. Pomáháme v kanceláři se správou složek uchazečů o místo, pracujeme s jejich databází, občas třídíme papíry, vytváříme nové složky a učíme se telefonovat s uchazeči a jejich bývalými zaměstnavateli, od kterých získáváme informace.
Pracovní dobu máme od 9 do 5, ale pocitově nám to přijde jako 3 školní dny dohromady. To, že se čas nezastavil, poznáme podle hudby z rádia. Občas nás vyleká chrochtnutí prasete, které je uprostřed kanceláře. Může ho zmáčknout jen ten, kdo dostane složku do stádia „Ready to go“ (kandidát se stává zaměstnancem a nastupuje do práce). Máme milé spolupracovníky, kteří jsou nám ochotni kdykoliv pomoct. Nejlepší část dne je pro nás obědová pauza a popracovní doba.

Kind Regards
Yours Andrea a Laura

Dobrý den.
Zdravíme Filip a Martin z Dublinu. Swan nás přiřadil do malého obchodu 511 Tech Solutions. Máme dva šéfy Taayada a Patricka. Oba jsou na nás hodní a jsou s námi trpělivý. Každý den je pro nás jedinečný, protože zákazníci chodí každý den s nejrůznějšími problémy. Máme za úkol kontrolovat notebooky, počítače tiskárny a projektory. Někdy musíme rozebrat notebook na následné čištění větráků a všeho možného. Naše pracovní zátěž začíná od půl jedenácté a jsme zde do té doby dokud nedoděláme všechnu práci. Obědovou pauzu máme dlouhou jak chceme. Cestujeme každý den autobusem 15, 27. Trasa trvá 15 minut a poté musíme jít dalších deset minut po svých. V blízkosti máme mnoho obchodů např. Tesco Express nebo CostCutter. V práci se nachází rychlovarná konvice a mikrovlnná trouba takže o jídlo nouze není. Co bych dodal na závěr práce je to zábavná, ale zdlouhavá. Ale hlavní je, že nás to baví.

Dobrý den.
Pracuji ve společnosti Connect.ie, která je řízena panem Martinem Maguirem. Zabýváme se různými projekty, které se týkají internetových stránek. Práce je pro mě zábavná i atmosféra je zde příjemná. Pracuji zde s cizinci z různých zemí, jako je Španělsko, Rusko, Francie i Estonsko. Rozumíme si a mám pocit, že se má znalost angličtiny lehce rozšířila. Fotit zde bohužel nemohu, ale jsme rozmístění do dvou menších kanceláří, ve kterých pracujeme na svých noteboocích.
Přeji Vám hezký zbytek dne.

Honza

Zdravím Ostravu!
Firma, kde pracuji společně s Matějem a Viktorem se jmenuje Camara Education. Je to poměrně rozsáhlá firma, která má 2 velké sklady a nějaké kanceláře. Naší naplní je pouze práce s počítači – čistění, skládání, opravování nebo instalování operačního systému. Na práci je ale nejlepší to, že počítače se posílají do Afriky, firma tak zlepšuje a podporuje výuku v afrických školách a dává dětem, které by třeba neměli tu příležitost, šanci v budoucnu něčeho dosáhnout.
Pracuje se od 9:30 do 15:45, přičemž máme asi 40 minutovou přestávku na oběd. Pracuje zde hodně dobrovolníků a cizinců, momentálně například ze Španělska, Itálie nebo Arménie.
Takže se celkově máme fajn, všechno klape, jak má.

Šutta Jakub

Zdravíme z Dublinu!
Je za námi další týden. Počasí přeje, sluníčko svítí, je tady krásně. Nejradši bychom trávili celé dny procházkami po slunném pobřeží nebo někde na výletech. Nesmíme ale zapomínat na své pracovní povinnosti.
Začátek nového pracovního týdne pro mě začal i novým druhem práce. Účetní program SageOne jsem vyměnil za program MS Excel, ve kterém sestavuju přehled plateb za rok 2016 tří různých podniků v Dublinu. V čem spočívá tato práce? Všechny tři firmy nám zašlou štos faktur z každého dne za celý předchozí rok. My faktury očíslujeme, zařadíme do našeho účetního systému a následně s nimi pracujeme. Vytvoříme tabulku v Excelu, do jednotlivých sloupců podle druhu (pojištění, doprava, parkování, jízdné, …) vložíme částky z faktur, následně vše sečteme a vypočteme konečnou částku za každý den. Práce je to docela zdlouhavá, ale i celkem zábavná. Vše spočívá jen na matematických výpočtech, žádná věda.
O víkendu nám počasí také přálo. V sobotu jsme podnikli celodenní výlet k Moherským útesům, které se nachází úplně na opačné straně Irska. Pro některé bude tento výlet zážitkem na celý život. Nádherná příroda, nádherný výhled na širé moře, prostě krása.
Druhý týden v Dublinu se pomalu blíží ke konci a je před námi další, doufám, že bude tak skvělý jako ty předchozí.
Posíláme pozdravy!

Neděle 14. 5. 2017, Dublin, Irsko
Mário Tomica

Dobrý den,
Tak tedy píšu email o té práci. Pracuji ve společnosti Ireach, která dává rady ohledně marketingu a dalších věcí. Já osobně tady mám na starosti každý notebook. Do každého notebooku mám nainstalovat stejný antivirus a ccleaner a skype a popřípadě další programy, které tam nejsou a chtějí. a Vyčistit přebytečné soubory a programy. A zanáším informace o tom co jsem s každým udělal do excelu do tabulky do počítače, který mi přiřadili jako můj osobní. Pracuje tu dalších 12 lidí přibližně. Jsou milí a pomáhají. Jediná nevýhoda téhle práce je dojíždění a moc se tu nemluví. Proto taky posílám jednu fotku, protože kolegové říkali, že bych fotit moc neměl tak tady je jedna. Snad jste doletěla v pořádku nás to čeká za 3 týdny. Přeji hezký den.

Tomáš Vlasák

Posílám pozdrav do Česka,

pracuji v neziskové organizaci s názvem Camara Education, je to nezisková organizace podporující rozvoj informatiky pro rozvojové země v částech, náš pracovní plán probíhá od půl desáte, kdy do čtyř hodin odpoledne pracujeme v tzv. workshopech, každá část workshopů má jiný požadavek, takže práce je celkem záživná a není jednotvárná, nejčastěji čistím disky v počítačích a následně jim instaluju jejich operační systém, připravuju monitory na export a někdy, když není co na práci, tak čistím klávesnice. Určité stanoviště jsou hodně rozvětvené a proto se zde můžeme setkat jak s hardwarem tak i se softwarem počítače. Díky dobrému rozmístění ubytování od SWANU mám práci necelých patnáct minut pěšky.

Rodina

Zdravíme z Irska!
Bydlíme v dvojdomku na okraji Dublinu 5 minut od moře s paní Lunou a jejím vnukem Matthewem, kterému je 23. Jsou na nás milí, přátelští a snaží se s námi domluvit. Každý den nám Luna připravuje snídani a večeři, občas i svačinky, takže je o nás dobře postaráno. Spíme ve společném pokoji, kde jsme se už pořádně zabydlely. Za necelý týden jsme stihli projít centrum, navštívit český bar The Czech Inn, kde jsme fandili českému týmu v boji proti Kanadě a ochutnali místní svíčkovou a pivo Guinness. Taky jsme se dostali na pláž v části Bray, kde jsme navštívili Sea Life. Už jsme ušli asi 50 km a nohy nás opravdu bolí, ale nevzdáváme se! Až přijedeme, budou z nás svalouši, těšte se! Ještě jsme nezažili ani pravé irské počasí, protože tady máme zatím opravdu krásně.

Pac a pusu
Vaše Andrea a Laura

Dobry den. Dnesni den byl velmi slunečny vyrazili jsme nakupovat.
Bydleni: mame takovy utulnejsi pokoj ale je pekny rodina super. Jidlo skvele kolikrat so rikam ze to ani nedojim a dostavame svacinu kazdy den. Takze super vse.je ok.

Barča

Swan agentura nás přiřadila do rodiny paní Dolores. Tato paní je velmi hodná, usměvavá a laskavá. Bydlíme zde s jejími dvěma dcerami středního věku. Jedna z nich má ještě dvě děti holku a kluka. Místa tu není moc, ale je to útulné malé bydlení. Rodina má také malého pejska, který je příjemný jak k nám tak k paní domácí. Paní Dolores vaří velmi dobře a chutně a vždycky nás zásobí nějakou malou sladkostí. Když požádáme tak nám také nabalí malou svačinku na oběd. Koupelnu máme sami pro sebe, která zahrnuje sprchový kout a toaletu. Následně můžeme používat druhý pokoj, který obsahuje televizi a také různé herní konzole.

Filip, Martin

Dobrý večer.
Rodinu máme skvělou, jsou na nás hodní, dobře nám vaří i svačinky nám chystají. Bydlení je taky fajn, příjemné prostředí a pohodlné postele. Doma je ale doma, takže už teď se samozřejmě těším na svou velikou postýlku. Posílám fotky, ať máte alespoň nějakou představu.
Hezký zbytek dne.

Jan Otisk

Jsme ubytování s postarším párem v krásné domovské čtvrti zvané Palmerstown, navzdory tomu, že jejich děti už s nimi nebydlí a jsou už dospělé,tak rodina sdílí dům se třemi psi. Domek je položený v klidné a nerušené čtvrti, takže zde máme pohodlí a klid. Pokoje máme rozdělené do dvou, kde v prvním pokoji jsem já s Kubou Šuttou a ve druhém pokoji kde je Mates. Místnosti nejsou nějak extra velké, ale vzato jsou celkem útulné a pěkné. Paní domácí „Louisse“ nám každé ráno připravuje snídani a ještě na večer máme vydatné jídlo, které nám doplní energii, po náročném dni.

Viki

Zdravím do Česka!
Já, Matěj a Viktor si zatím žijeme perfektně. Jsme ubytováni u milé rodiny, Louis a Damiana. Je to tu fajn, dům s námi ještě sdílí tři psi. Prostě se tu nenudíme. Každé ráno i každý večer se vždy dobře najíme, a že je z čeho vybírat… Máme pro sebe skoro celé patro, dva pokoje a koupelnu. Do práce, na zastávku nebo do obchodu to máme blízko, s cestováním není žádný problém.
Do práce chodíme pěšky. Pracujeme společně ve firmě Camara, kde připravujeme počítače do afrických škol pro rozvoj vzdělávání. Nejčastěji se jedná o čištění, skládání, testování a opravování PC nebo komponentů. „Šichta“ začíná ráno kolem 10 a končí v 15:45, samozřejmě nechybí přestávka na oběd. Potkali jsme tam také studenty z Německa, takže tady nejsme jediní cizinci.
Všechno zatím klape, jak má, takže pohoda.

Jakub Šutta

Tak je za námi prvních pět dní zahraniční stáže v irském Dublinu. Během těchto dnů jsme již navštívili spoustu krásných míst a zažili spoustu zábavy. V krátkosti o našem pobytu. Jsme ubytováni v hostitelských rodinách, já bydlím se dvěma spolužáky, Ondrou a Petrem, u paní Trishy Donnelly, která žije se svým synem v krásném domě blízko pobřeží v okrese Clontarf. Tato čtvrť se nachází asi čtvrt hodiny cesty od centra hlavního města. Podle oboru, který studujeme, jsme rozděleni do irských firem a podniků. Pracuji ve společnosti J. P. Molloy and Company, která se nachází v srdci Dublinu. Tato firma se stará o účetnictví a administrativu podnikatelů a živnostníků. Náplní mé práce je kontrola faktur a jejich následné zařazení do účetního softwaru SageOne. Otravné papírování, dá se říci. Ve volném čase navštěvujeme různá významná a památná místa v centru Dublinu, podnikli jsme výlet do podmořského akvária, k irskému pobřeží, kde někteří odvážlivci ochutnali, jak slané a studené je irské moře. Protože jsme Češi a milujeme hokej, páteční večer jsme strávili v českém baru Czech Inn a spolu s výbornou svíčkovou jsme fandili našemu týmu. Nádhera. První týden v Dublinu se pomalu blíží ke konci a už teď jsme všichni přeplněni dojmy a zážitky ….
Neděle 7. 5. 2017, Dublin, Irsko

Mário Tomica

Už při prvním pohledu na paní domácí Louise jsem věděl, že to bude fajn ženská. S úsměvem na tváři nás uvítala u dveří a ukázala nám pokoje, koupelnu, jídelnu a obývák s telkou. Viktor s Kubou si vybrali společný pokoj a mě zbyl jeden útulný malý pokoj, s dostatečně velkou skříní, pohodlnou postelí, velkým nastavitelným zrcadlem a nočním stolkem. Hned co jsme se začali vybalovat nás paní Louise pozvala nás paní Louise na večeři. Přestože mi lazaně moc nechutnají, tak jsem si na nich dost pochutnat. Po večeři jsme zjistili, že Louise společně s hostitelem Damienem mají 3 psy. Jednoho 8 ročního malého bílého chlupáče, tří letého huskyho a pak malého 7 měsíčního chrta, kterého Louise měla z útulku, pak zjistila, že 3 psi už jsou moc, tak ho zas zpět vrátila a nakonec se ji po něm začalo stýskat, tak si ho vzala zase zpět. Až po 4 dnech, co jsme domácího Damiena jen slyšeli chrápat se nám ukázal a představil, jde o velice pohodového chlapa, co rád sleduje fotbal. Jídlo nám tu velice chutná, je tu příjemná atmosféra a spí se nám tu dost dobře.

Matěj

Zdravím všechny čtenáře!
Bydlím v malé čtvrti Dublinu jménem „Clontarf“ u příjemné paní Trishy Donnelly a spolubydlícími Petrem a Máriem. Dále tady žijí 2 studenti z Francie a Portugalska
Pracuji pro firmu Comfort Keepers. Tato společnost vyhledává ošetřovatele pro staré a nemohoucí. Já osobně většinu času probírám složky, jestli obsahuje všechny nutné údaje. Pracovní doba mi začíná v 9:00 a končí 17:00. Do práce jezdím vlakem zvaným „Dart“ a zabere mi to asi 15 minut.
Práce mě baví a jsem rád, že si ji mohu vyzkoušet, aspoň se přiučím novým věcem.

S pozdravem Ondřej Haupt.

Posílám pozdrav ze slunného Irska!
Máme za sebou 5 dní v této krásné zemi plné příjemných a milých lidí.
Po příjezdu jsme se ubytovali u milé paní jménem Trisha Donelly, která žije se svým 17 letým synem jménem Connor a ubytovává u sebe také 2 studenty z Francie a jednoho Argentince.
Dům je docela dobře udržován a bydlení je tu příjemné. Bydlím s Ondřejem a Máriem v jednom pokoji. Vlezeme se tady v celku v pohodě, ale stejně tady trávíme minimum našeho drahocenného času.
Pracuji v obchodě s hudbou a hudebními nástroji jménem „Waltons Music Store“. Hned po té, co jsem přišel, ukázali mi s velice přátelským přístupem, kde všechno najdu a mohl jsem začít pracovat.
Pracuji od 10:00-15:00 s hodinovou pauzou na oběd. Moje náplň práce je udržovat všechny hudební nástroje v čistotě, kvalitě a stále správně naladěné.
Práce je velice pohodová a baví mě!

Petr Kazimirski

Dobrý den,
rodina je fajn jsou milí, hodní. Jídlo je boží a paní domácí je laskavá. Bydlení super ale doma je doma. tady přikládám nějaké fotky toho jak to tu vypadá a nějaké snídaně.

Tomáš


S počítačovou gramotností do světa – měsíční odborná stáž v Irsku

Na základě úspěšné žádosti naší školy o grant Erasmus+ pro oblast vzdělávací mobility jednotlivců v rámci odborného vzdělávání budou mít možnost studenti 3. ročníků absolvovat v květnu 2015 a v květnu 2016 měsíční odbornou praxi v irském Dublinu z prostředků EU.

Tento dvouletý projekt s celkovou rozpočtovanou částkou bezmála 60 tis. EUR umožní dvaceti studentům, kteří budou splňovat nastavená kritéria výběru, ověřit si profesně i odborně své vědomosti a dovednosti včetně jazykového procvičení v irských podnicích a firmách.

Každý absolvent této odborné zahraniční stáže získá doklad o jejím absolvování Europass Mobilita. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání – ECVET – bude každému z nich dokladovat konkrétně zvládnuté výsledky učení.

Záměrem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti žáků studijních oborů „informační technologie“ a „obchodní akademie“ na trhu práce rozšířením jejich odborných kompetencí skloubených s používáním anglického jazyka jako nutné podmínky pro perspektivní zaměstnání v ČR nebo v zahraničí.

Mgr. Marie Katapodisová


Work placement – first week

DENISA VRBKOVÁ A LUCKA KREJČÍ

Naše firma se jmenuje BeesWax(Origin), pracujeme zde obě společně. Zatím se učíme používat program Bullhorn, což je program, kam lidé z různých zemí, kde tato firma působí, posilají své životopisy. Naším úkolem je procházet zaslané životopisy (je jich denně kolem 5000) a podle zadaných kriterií vybírat vhodné adepty. Firma je zapíše do databáze a podle jejich požadavku se jim snaží najít práci.
Naši spolupracovníci jsou milí, jsou tady i další studenti (2 z Francie, ze Španělska, 3 z Německa).
Pracovní prostředí je tady velice příjemné, přátelská atmosféra. Je to takový menší „open space“, to znamená, že všichni jsme v jedné místnosti a každý má svůj stůl s počítačem. Máme tady i malou kuchyňku, takže si v obědové pauze můžeme ohřát jídlo.
Naše pracovní doba je od 9:00 do 16:00, obědovou pauzu máme 12:30-13:30. Práce nám přijde trochu stereotypní a zdlouhavá, ale zase na druhou stranu není to nic těžkého, takže ji v pohode zvládáme, jen nejsme tolik zvyklé celý den sedět a koukat do počítače. Právě Vám píšeme z práce, jelikož jsme zde o trošku dříve. Mají tady jinou klávesnici, takže napsat tento email bylo maličko obtížné. Jinak se tady máme dobře, kluci na nás dávají pozor. Po práci se scházíme všichni v centru a sdělujeme si své dojmy. Držíme prakticky pořád pospolu, i když spolu nepracujeme.

RENÉ VICHER

René Vicher – Práce – Whitefriar-Aungier Area Community Council
www.wheel.ie (Support and Representation for Community and Voluntary Organisations)
Pracuji v Dublinské pobočce komunitního centra, které každý týden organizuje aktivity pro všechny věkové kategorie. Všechny tyto aktivity jsou zdarma, uživatelé ale mohou i přispět menším finančním obnosem. V areálu jsou 2 menší sály určené pro sport. Centrum provozuje např. kurzy vaření, šití, pletení, aikido (bojové umění), jógu, Tai Chi, ale i třeba plachtění na lodi, lukostřelbu apod.
Od 10:00 do 13:00 zde probíhá odběr potravin pro potřebné. Jediné, co tito lidé musí udělat, je zaslat sms vedoucímu centra, který pak následně každý den rozesílá sms nazpátek s informací, který den si dané potraviny mohou vyzvednout. Jsou zde jogurty, pečivo, ovoce, zelenina. Většinou si tito lidé vezmou jednu tašku a nabalí si tam, co chtějí.
Jsou tu další 2 pracovníci, kteří se o celý chod starají, včetně úklidu, zalévání květin apod. Asi dalších 5 pracovníků je v druhém patře a starají se o administrativní záležitosti centra.
Při odběru potravin se musí na recepci podepsat, že si jídlo odebrali. To už je moje práce, protože většinou na recepci sedím já. Tedy pokud mi vedoucí nezadá něco jiného. Jeden den jsem přepisoval přihlášky na Aikido, nebo skartoval nepotřebné dokumenty.
Od 13:00 mám hodinovou pauzu, při které si můžu zajít na oběd. Od 14:00 už mi ale začíná můj druhý úkol. Začíná totiž aktivita tzv. „homework club“, kde děti mají čas si zábavnou formou udělat své domácí úkoly ze školy. Já jsem tedy jeden ze tří lektorů „družinářů“, který dětem – ve věku 5, 6, 7, 8 let pomáhá s úkoly a samozřejmě se zábavou. Děti jsou rozděleni do dvou skupin – ta mladší je zde od 14:00 do 15:00, ta starší pak od 15:00 do 16:00. Děti zde dostávají svačinku – tousty – vše je zdarma a rodiče neplatí nic. V 16:00 mám tedy konec a mám volno.

ADAM ŽITNÍK

Pracuji ve firmě Unipupil. Je to firma, která zajišťuje a zprostředkovává studentům informace o studijních možnostech a školách po celém světě. Cesta do práce mi zabere 30 minut. Pracuji od 8 do půl páté. Mojí pracovní náplní je úprava a konzultace webových stránek a tvorba grafiky. Ve firmě pracují i další studenti z jiných zemí.

JAKUB SOJKA

Pracuji ve firmě Tech-matic, Recycling Services LTD.
Mojí hlavní náplní práce pro první dva týdny je společně s Tomem udělat webové stránky pro dva produkty z jiných firem. Jinak během dne děláme další práci, kterou nám zadají, třeba včera jsme skládali počítače a v pondělí jsme zase rozebírali kusy, které byly nefunkční.

Moji spolupracující jsou lidé z Německa, Brazílie a jedna pracovnice z Irska.
Je to malá firma, kde je několik kanceláři a velký sklad.
Práce mě baví a jsem rád, že si ji mohu vyzkoušet, aspoň se přiučím novým věcem.

MAREK DOSTÁL

Zdravím Česko!
Právě za sebou máme druhý týden dublinského výjezdu za dobrodružstvími a nenahraditelnými zkušenostmi! Ačkoli nám tyto 2 týdny uběhly strašně rychle, stále nás čekají ještě 2, doufejme, že nezapomenutelné týdny, a za to jsme moc rádi. Jakožto takzvaná „elita“ školy moc děkujeme za tuto možnost zde být! Určitě nemluvím jen za sebe, ale za všechny, kdo se na tento zájezd dostali 🙂
Druhý týden jsme každý nastoupili do přidělené práce na vlastní pěst. Každý povědomě věděl, že to zvládne, ale i přesto jsme byli ve velkém stresu, jelikož nám paní učitelka odjela už v pátek prvního týdne…
Moje práce je mimo centrum Dublinu a musím zde dojíždět jak autobusem, tak vlakem. Nevadí mi to, jelikož je to pro mě nová zkušenost a sám sebe překonávám v brzkém vstávání do práce. Firma, ve které pracuji, se jmenuje Food & Drink Business. Podstata její činnosti spočívá v sumarizaci všech informací o výživě: pracovníci sepisují veškeré informace o nově vznikajících výživových firmách, o jejich zakladatelích, události a zajímavosti ohledně výživy a přípravy, či skladování potravin apod., a následně je publikují ve svých magazínech, které kolují po celé Evropě. Firma také pořádá různé akce a projekty, kde spolupracujeme se zakladateli společností na výživu, kteří zde mají možnost prezentovat svoji novou firmu nebo nový produkt. Já mám veliké štěstí, že jeden tento projekt stihnu a budu jeho součástí. Mojí náplní práce je sepisování veškerých důležitých osob, které se na události objeví a zjišťování potřebných informací. Nevyhnu se tedy práci jak v Excelu, tak v samotném Wordu. Zatím jsem plný elánu a sbírám zkušenosti. Mí spolupracovníci jsou taktéž středoškolští studenti z Německa a Španělska. Kolektiv je prima a je tu legrace, práce je klidná a pohodová. Největší radost mám z toho, že většinou všemu rozumím a dokážu i zdvořile odpovídat a konverzovat.

DOMINIKA PLHÁKOVÁ

Pracuji pro Comfort Keepers, což je společnost, která hledá ošetřovatele pro staré a nemohoucí. Většinu času kontroluji složky, jestli tam jsou založeny všechny dokumenty a jestli jsou správně, také přidávám informace o lidech do databáze nebo aktualizuji inzeráty na internetu. Někdy taky sedím u interview nebo volám, jestli lidé opravdu dorazí na interview (když je v jiné kanceláři) a ověřuji, jestli jim přišel email s dokumenty, které musí vyplnit a donést. Spolupracuji s lidmi z různých zemí.
Pracovní dobu mám od devíti do pěti a mezi jednou a druhou hodinou mám pauzu na oběd. Pracovní prostředí je fajn, mají dvě oddělení, jedno dělá personalistiku a o tom druhém zatím moc nevím, nastupuji tam zítra. Mám k dispozici kuchyňku, kam si můžu zajít kdykoliv během pracovní doby. Lidé jsou strašně hodní a snaží se pomáhat, co to jde a do ničeho mě nenutí, naštěstí. Zatím jsem je neměla možnost pořádně poznat, ale doufám, že se to zlepší.

CLAUDIE DOMINGOSOVÁ

Pracuji v malé firmě, Home Call Optical Care, která se zabývá vyráběním optických potřeb.
Všichni jsou moc hodní, ačkoliv první den ani nevěděli, že mám dorazit. Dali mi nějaké vedlejší práce, protože tam měli dvě studentky, které mají praxi jako já. Tento týden jsem měla i trochu volna. Práce, kterou momentálně dělám, moc našemu oboru neodpovídá, pomáhám kompletovat objednávky atd. ale paní Teresa říkala, že od pondělí budu na počítači a začnu normálně pracovat, protože jedna ze studentek odchází. Pracujeme v kanceláři a máme k dispozici i laboratoř. Abych řekla pravdu, moc mě to nebaví ale jsem ráda že to není taková práce, kterou bych nezvládala.

ADAM VEČEREK

Nástup do firmy Elmore jsem měl v pondělí od 09:00. Už v sobotu jsem se jel podívat, kde ta firma je, ať hned první den nepřijdu pozdě. V sobotu jsem ji asi 2 hodiny hledal, ale nenašel. Tak jsem si v neděli sednul k PC, zapnul Google Street View a podíval se, kde přesně leží. V pondělí jsem pro jistotu vyrazil už v 7:00, přijel jsem k místu a našel jsem to asi za 5 minut, takže jsem tam asi 50 minut čekal a chodil se dívat po obchodech, protože mi připadalo hloupé, tam být o hodinu dříve. Na recepci byla mladá paní, ale mluvila Irsky, takže jsem se rukama, nohama domluvil, proč tam vůbec jsem. Přišel šéf, celé mi to tam ukázal, bylo to obrovské, řekl mi ve zkratce co budu dělat. Posadil mě do vlastní kanceláře, kde jsem měl 3 monitory, takže mi asi 30 minut trvalo než jsem si zvykl s tím pracovat. Kolem dvanácté se mě šéf zeptal, jak dlouhou chci mít pracovní dobu, tak jsem řekl, že 8 hodin by bylo ideální. Divil se, že chci pracovat tak dlouho a řekl, že si mám vybrat, jestli chci pracovat od 09:00 do 15:00 s hodinovou přestávkou nebo od 09:00 do 14:00 bez přestávky, vybral jsem si do 14:00. Pořád se směje a je úplně v pohodě. Dělám v programu pro podnikatele (SAP one) prodejní kotace a prodejní objednávky. Chtěl bych ještě napsat takovou perličku, první den jsem chtěl udělat dojem a pracovat trošku přesčas, tak jsem tam zůstal až do 16:30 a když jsem šel říct šéfovi, že už jdu domů a příjdu zítra, tak se smál a řekl mi, ať zase nezapomenu jít zítra domů. 😀

Ps. Pořád tady máme hezky, je až k neuvěření, že ještě ani jeden den pořádně nepršelo, o víkendu mám v plánu vytáhnout skupinu do té knihovny na Trinity, do zoo a do botanické zahrady.
Hezký den
Adam Večerek
Crumlin, Dublin 12

TOMÁŠ HEIN

Máme se super a práce nás baví. S Kubou pracujeme ve firmě, která se jmenuje TechMatic a zabývá se recyklací, opravou a upgradem počítačů…
My jsme dostali za úkol celkem velký projekt – máme udělat 2 webové stránky pro 2 firmy. Jedna firma se zabývá prodejem trezorů a ta druhá prodejem recyklačnich lisů papíru. Až budou stránky hotové, odprezentujeme je šéfům dané firmy, samozřejmě v angličtině. Takže se opravdu nenudíme.
Spolu s námi tady jsou studenti z různých zemí – Španělska, Německa a Brazílie.

Květen 2016

Sešel se rok s rokem a náš projekt DUBLIN se přehoupl do své druhé poloviny.

Znovu jsme pečlivě vybírali mezi všemi studenty 3. ročníku a nakonec nejvyšší kredit si vybojovali následující šťastlivci:

René Vicher, Dominika Plháková, Lucie Krejčí, Denisa Vrbková, Jakub Sojka, Claudie Domingosová, Marek Dostál, Adam Večerek, Adam Žitník a Tomáš Hein.

Příprava na měsíční pobyt v Dublinu probíhala podobně jako vloni, jen s tím rozdílem, že už jsme lépe věděli, co máme očekávat a co je důležité.

No a konečně nastal dlouho očekávaný den, 6. 5. 2016, a my vyrážíme na zkušenou do světa.

Pokud se chcete podívat na naše fotky, mrkněte na fotogalerii a na FB.

DUBLIN CHIPS – Střípky z Dublinu

Přecházení přes ulici

Tato zdánlivě nenáročná dovednost je díky tomu, že se zde jezdí vlevo, pro nás spojena s mnoha nebezpečími a každou chvilku nás málem někdo přejede. Stejný problém ale řeší i většina cizinců a proto na frekventovaných křižovatkách mají na zemi velké nápisy LOOK LEFT a LOOK RIGHT. Někde mají semafory, které odpočítávají sekundy, které zbývají, než naskočí zelená, to se nám hodně líbí.

Irští řidiči

Řidiči jsou v Irsku ohleduplní, trpěliví a pozorní. Na velkých dopravních tepnách mají jeden dopravní pruh vyhrazen pro autobusy a taxi. Všichni to respektují a hromadné dopravě to dost pomáhá.

Vozy ŠKODA

České vozy Škoda tady nejsou ničím výjimečným a chválí si je hlavně řidiči taxi. Často je upřednostňují před jinými značkami, protože prý jsou pohodlné, spolehlivé a mají nízkou spotřebu.

Irové

Iry většinou dokážete odlišit od ostatních Evropanů jak zjevem, tak i přístupem k životu. Jsou plní energie, hodně se usmívají a snaží se najít zábavu všude kolem sebe. Tak třeba stačí nalít šampon do fontány s vodotryskem a hned se baví celá ulice, všude jsou miliony bublinek. Irové nemají rádi, když jim někdo něco nařizuje, nebo když je něco povinné, chtějí si to prostě udělat po svém. A to je možná důvod, proč jsou tak kreativní a inovativní.

Street fashion

Na ulicích ve městě se moc nesetkáte s pronikavou elegancí v evropském stylu, naopak. Sem tam potkáte dámu v kostýmku, ale je schopná si k němu klidně obout tenisky. Určitě to souvisí s irským počasím, které je prostě nepředvídatelné a během dne se zde klidně vystřídají všechna roční období. Takže abyste to přežili, prostě to neřešíte a začnete upřednostňovat funkčnost a pohodlnost.

Kouření na ulicích

Kouřit někoho na ulici vidíte celkem vzácně. Prý o tom byla velká celonárodní diskuze a výsledkem byl zákon, který ze dne na den zakázal kouření v restauracích, institucích i na veřejnosti. A navíc cigarety tady jsou o dost dražší než u nás.

Ceny

Ceny potravin jsou tady obecně o dost vyšší než u nás, jeden větší rohlík vás vyjde na 1,2 eura a za jedno jablko často na trhu chtějí také jedno euro.

Denní režim

Obecně si Irové přispí déle než my, ve školách a institucích se začíná v 9 hodin, končí ale až v 5 odpoledne a potom si jdou většinou někam poklábosit u kávy nebo pivka.

Irština

Irština je v Irsku jedním ze dvou oficiálních jazyků (vedle angličtiny), ale ve skutečnosti s ní nemluví téměř nikdo. Nicméně žáci se ji povinně učí jak na základní tak i na střední škole a skládají z ní závěrečné zkoušky. Dokonce platí, že když neuspějete u zkoušky z irštiny u maturity, nepustí vás k dalším částem zkoušky. A pokud chcete pracovat ve státních službách (učitelé, policisté, úředníci) musíte prokázat plynulou komunikaci v irštině. Trochu divné, že?

PhDr. Ladislava Pechová, Group leader


Květen 2015

Projekt ERASMUS+ odstartoval novou etapu a přinesl do života naší školy mnoho změn. Jeho podstatou je to, že skupinu studentů 3. ročníku škola vyšle na měsíční praxi do hlavního města Irska, Dublinu.

V první fázi vedení školy stanovilo kritéria, podle kterých vybralo 10 studentů a 3 náhradníky.

Uvedená kritéria jsou: znalosti angličtiny (zkoušky SCATE výhodou), znalosti a dovednosti ICT a osobnostní charakteristiky (ochota spolupracovat v týmu, angažovat se pro kolektiv, odolnost vůči stresu, komunikativnost, zdravotní stav apod.).

Na základě těchto kritérií získali nejvyšší kredit následující studenti: Kryštof Čeporan, Petr Freisler, Barbora Holušová, Petr Poloch, Monika Neuwirthová, Dominika Bohdalovská, Veronika Fritschová, Petr Klabačka, Patrik Bialek a Dalibor Slavík.

Od ledna začala intenzivní příprava. V jazykové oblasti jsme se zaměřili na procvičování frekventovaných konverzačních situací. V oblasti reálií jsme si rozdělili úkoly a zpracovali základní informace o životě v Irsku – geografie, ekonomika, politická situace, kultura, sport, osobnosti apod. Na druhé straně jsme se připravili i na situace, kdy se poznáme s novými přáteli a bude užitečné mít po ruce informace o ČR, Ostravě, o naší škole apod. Každý z účastníků si navíc připravil malou prezentaci o své osobě – fotky ze života jeho rodiny, bydlení, škola, sport, zájmy apod.

Týden před odjezdem jsme dostali detailnější informace o umístění v rodinách a ve firmách. Čtyři studenti budou bydlet po dvojicích, ostatní jsou umístěni v hostitelských rodinách jednotlivě. Praxi budou vykonávat v různých firmách, také většinou individuálně (např. BMW delaer, CAMARA, aj.) Dostali jsme také instrukce, podle kterých je třeba se připravit na vstupní pohovor se členem vedení firmy. Jeden ze studentů byl požádán, aby si přibalil i teplé pracovní oblečení a pevné boty, protože bude pracovat ve skladu při balení zboží.

Tyto požadavky nám lehce zamotaly hlavu, protože maximální limit povolené hmotnosti zavazadla u společnosti RYANAIR, se kterou jsme letěli, je 20 kg. I když se to nezdá, na měsíční pobyt je to hodně málo. A tak čtvrtek před odletem ve většině domácností vypadal zajímavě, střídavě se balilo a vybalovalo a převažovalo a tak pořád dokola.

Konečně! Den D je tady! HERE WE GO!!!

Pokud Vás zajímají podrobnosti naší cesty, mrkněte na FB a fotogalerii.

PhDr. Ladislava Pechová